|
|
Souběžná obnova dubu zimního (Quercus petraeaMatt./ Liebl.) a dřevin přípravných
Žákovský, Jan
Tato práce se zaměřuje na alternativní řešení obnovy lesa na plochách postižených kalamitou, konkrétně na souběžnou obnovu dřevin cílových a přípravných. Cílem práce je zhodnotit experimenty souběžné obnovy dubu zimního (Quercus petraea Matt. / Libel.) a pionýrských dřevin – topolu šedého (Populus x canescens (Aiton) Sm.), topolu osiky (Populus tremola L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.), břízy bělokoré (Betula Pendula Roth.) založené na plochách – Valšovice (SLT 3 B) a Olšovec (SLT 4 S, 4 O) v letech 2015 resp. 2016. Výsledky ukázaly, že z pionýrských dřevin nejrychleji do výšky přirůstá osika. Rychlý tloušťkový i výškový přírůst byl zaznamenán u olše a břízy. Na TVP Olšovec u olše došlo k výraznému zhoršení vitality v posledním roce šetření. Topol šedý na TVP Olšovec neprosperoval. Pozitivní vliv na odrůstání dubu se prokázal pouze u olše na TVP Valšovice. Vliv pionýrských dřevin na kvalitu dubu nebyl jednoznačný.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lýkožrout a rozpad smrkových lesů - vzdělávací program
KOŠKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na tvorbu výukového programu o lýkožroutu smrkovém a rozpadu smrkových lesů. Program je určen pro žáky 6. a 7. tříd základních škol. V literární rešerši jsou popisovány lesní vegetační stupně, životní cyklus lýkožrouta smrkového, dále způsoby zamezení jeho šíření a možnosti pěstování nových odolnějších lesů. Výsledková část této bakalářské práce je věnována samotnému výukovému programu. V závěru jsou diskutovány možnosti využití navrhovaného výukového programu v dalších vzdělávacích zařízeních.
|
|
|
Tvorba a použití rezerv v lesním hospodářství
Meluzín, David
Meluzín, D. Tvorba a použití rezerv v lesním hospodářství. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2017. Bakalářská práce pojednává o rezervách z účetního hlediska se zaměřením na les-ní hospodářství. V teoretické části práce je vymezena právní úprava rezerv, jejich charakteristika, členění, účtování o rezervách a vliv použití rezerv na výsledek hospodaření. Dále je popsáno vymezení rezerv v mezinárodní legislativě. Závěr teoretické části je zaměřen na specifickou účetní rezervu vytvářenou v lesním hospodářství, kterou je rezerva na pěstební činnost. Praktická část práce je věno-vána analýze této rezervy v korporaci Lesy města Brna, a. s. V závěru práce je navr-žena vnitropodniková směrnice, která odstraňuje nedostatky zjištěné na základě provedené analýzy při tvorbě této rezervy.
|
|
|
Stav obnovy lesa po vichřici Emma na lesní správě Lanškroun - revír Letohrad
Černohousová, Jana
Předmětem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení stavu a vývoje obnovy vybraných kalamitních ploch vzniklých při větrně kalamitě Emma v roce 2008 na revíru Letohrad (LS Lanškroun). Stav obnovy byl analyzován dle evidenčních podkladů a provedeného terénního šetření. Dále byly v zájmové oblasti provedeny analýzy zaměřené na růst smrku ztepilého a jedle bělokoré v rozdílných mikroklimatických podmínkách. Dále bylo zjišťováno, která dřevina nejlépe odrůstá v extrémních podmínkách holiny. Součástí práce bylo posoudit i nákladnost obnovovaných ploch. Cílem práce bylo na základě zjištěných výsledků optimalizovat postupy obnovy kalamitních ploch na zájmovém území. Na vybraných plochách revíru Letohrad byly zjištěny největší problémy u výsadby smrku ztepilého a jedle bělokoré. Limitujícími faktory byly především nevhodná volba stanoviště, extrémní klimatické podmínky, úporná buřeň a vysoké stavy zvěře. Smrk i jedle odrůstaly nejlépe na plochách s charakterem maloplošného prvku. Výsadba smrku ve 3. lesním vegetačním stupni neodrůstala a výrazně chřadla. Naopak v těchto podmínkách prosperoval dub letní, následován bukem lesním. Nejvyšší nákladovost byla zjištěna u problematické, dosud nezajištěné kalamitní plochy 309G11.
|
|
|
Možnosti a limity uplatnění prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu při obnově vybraných stanovišť středních a nižších lesních vegetačních stupňů
Bastl, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo komplexní vyhodnocení a porovnání uplatnění výsadby a růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, které by měly vést ke zlepšení a větší úspěšnosti při obnově lesa. Pro vyhodnocení a zjištění byly speciálně založeny výzkumné plochy s vhodnými stanovištními a výškovými rozdíly, jež byly důležité pro naše porovnání. Jedná se o stanoviště na souborech lesních typů 4K, 4S, 3K, 3S, 3M. Na každé z ploch bylo vysazeno 200 ks prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Rok po zalesnění byla jako prvotní hodnota zjišťována mortalita. Nadále po skončení vegetačního období bylo provedeno měření u 100 jedinců z každé varianty a druhu dřeviny. K hlavním hodnotám patřila tloušťka kořenového krčku, výška nadzemní části, mortalita, délka přírůstu a další hodnoty, které napomohly k co nejpřesnějšímu a nejobjektivnějšímu porovnání. Veškeré tyto naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a statisticky porovnány pro každou variantu a druh dřeviny.
|
|
|
Srovnání variant obnovy lesa po kalamitě: přípravný porost, umělá obnova, sukcese
Reška, Martin
Práce posuzuje tři různé způsoby zalesňování holiny, která vznikla po větrné kalamitě v roce 2010 na polesí Habrůvka, ŠLP Křtiny. Každý druh zalesnění – síje, umělá obnovu a sukcese – byl založen ve dvou provedeních, a to velká a malá plocha. Na základě měření na výzkumných plochách a jejich následném zhodnocení lze srovnat jednotlivé obnovní postupy v mortalitě a odrůstání, dále je posouzena nákladovost jednotlivých variant na zajištění porostu a ekonomická rentabilita. Zjistilo se, že ačkoliv náklady na zajištění u umělé výsadby jsou řádově výš než u ostatních měřených postupů, je umělá výsadba dlouhodobě ekonomicky výhodnější.
|
|
|
Charakteristika přirozené obnovy v porostech ŠLP Masarykův les Křtiny na základě dat statistické provozní inventarizace
Kikal, Jan
Předkládaná diplomová práce se zabývá přirozenou obnovou dřevin v lese v převodu na les výběrný. Sběr dat proběhl metodou statistické provozní inventarizace na majetku Školního lesního podniku ML Křtiny. Sběr dat proběhl v roce 2013 a následně bylo vybráno 80 ploch vhodných pro další zpracování. Byl zjišťován počet jedinců přirozené obnovy, druh dřeviny, jejich výška a poškození. Cílem bylo zhodnotit stav přirozené obnovy a doporučit optimální hodnoty parametrů taxačních veličin s ohledem na maximalizaci počtu jedinců přirozené obnovy. Z výsledků jsou patrné závislosti některých dřevin na porostním typu a výškové třídě. Modely pro maximalizaci počtu jedinců přirozené obnovy jsou vhodné například u jedinců přirozené obnovy buku v souboru lesních typů 3S (svěží dubová bučina). Optimální hodnoty pro maximalizaci počtu jedinců přirozené obnovy buku jsou počet stromů na hektar do 1 500 ks, kruhová výčetní základna/ha od 16 do 33 m2 a zásoba porostu/ha od 170 do 430 m3.
|
host ::
RSS.